A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Brazílie - Cestopisy

Brazílie - Fortaleza 2004 - den čtvrtý

Den čtvrtý

Brazílie - Fortaleza 2004 - den čtvrtý

Měly jsme dost tohohle zvláštního města (a to se říká, že Rio de Janeiro je mnohem nebezpečnější – tak tam, aby člověk chodil úplně beze všeho) a vyrazily jsme na výlet organizovaný cestovní kanceláří. Cílem byla pláž Praia do Cumbuco s největšími písečnými dunami v Brazílii. Na těchto dunách se nabízí skvělá atrakce pro turisty – jízda na buginách. Pláž leží západně od Fortalezy. Cesta byla nádherná…chvíli podél pobřeží, chvíli zalesněnou a bažinatou oblastí. Žádná města, pouze osady a vesnice. Samotná pláž je kouzelná – světloučký, jemný písek a hodně divoký oceán. Po cestě, která trvala asi 3 hodiny, jsme se okoupaly a pak vyrazily do místní restaurace na oběd. V Brazílii mají jednu zvláštnost …porce pro jednoho člověka je obvykle tak velká, že se z ní najedí lidé dva a třetí by taky nestrádal. Objednaly jsme si tuňáka na grilu s rýží a zeleninou. Vynikající! Nikdy a nikde jsem nejedla tak skvělou kuchyni jako tady v Brazílii! Po obědě jsme couraly po pláži a uhýbaly před turisty jezdícími na koních a hlavně před šílenou rychlostí se řítícími buginami. Nakonec jsme se dohodly, že buginy zkusíme taky. Samozřejmě nám bylo řečeno, že máme nejlepší buginu ze všech (ale vážně vypadala nejlíp, alespoň vizuálně) a nejlepšího řidiče, což byl asi 25letý mladík, ale sympaťák. Na téhle mašince sedí jeden spolucestující na sedačce vedle řidiče, další dva můžou sedět na zadní kapotě a držet se madla nad hlavami řidiče a spolusedícího. Než jsme vyrazily, zeptal se řidič pouze zda chceme projížďku nebo adrenalinovou jízdu. Neměla jsem nejmenší tušení jaký je mezi těmito dvěma variantami rozdíl a tak jsem vybrala adrenalin. Vyrazili jsme a brzy jsme pochopili. Za vesnicí se před námi objevily obrovské písečné duny. Náš šílenec nás vozil okolo nich a ukazoval nám vyjeté kolejnice, které mířily kolmo nahoru dunou do výšky cca 400m. Těsně před vrcholem koleje končily a vracely se zpátky – bylo evidentní, že bugina nahoru nevyjela a řidič ji nechal sjet zpět dolů. Koukaly jsme a utěšovaly se, že nás se takováto cesta netýká, že takhle se baví tihle řidiči, když jezdí sami. Chyba…takhle se baví právě s turisty a když má za sebou tři dvacetileté holky, baví ho tahle „legrace“ samozřejmě ještě víc. Zašklebil se na nás a pohoda skončila. 30 minut nás vozil nahoru a dolů, šílenou rychlostí jsme se předháněli s další buginou a takhle se to různě opakovalo. Závěrečná část vyjížďky pak byl návrat podél oceánu na pláž. Nejsem zrovna vyznavačem adrenalinových sportů, ale když jsem vystoupila z tohohle „vozítka“, adrenalin mi odkapával ze všech prstů, snad i z těch na noze. Bylo to nádherné!!!!

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@