|
|
Milí čtenáři, milí cestovatelé,
nadešel čas, abychom vás informovali o plánovaném uzavření webu Orbion. Pokud nechcete přijít o obsah, který jste zde uveřejnili, prosíme, abyste si jej stáhli. Děkujeme za vaši přízeň a doufáme, že nám ji i nadále zachováte na webu reflex.cz/lideazeme, který je podobně tematicky zaměřen.
Děkujeme za pochopení,
váš Orbion.
Den poslední
Dopoledne jsme si ještě užívaly bazénu, pak koupel, balení a ve 14 hod transfer na letiště. Odlétaly jsme v 18.25. Bohužel jsme dorazily pozdě k odbavení, takže na nás zbyla místa v předposlední řadě letadla. Když jsem se usídlila na svém místě, zjistila jsem, že mi nefungují sluchátka ani nehraje monitor televize v řadě přede mnou. Velice slušně jsem se zeptala letušky Travel Servisu, jestli s tím může něco udělat, ale odpověděla mi, že mám být ráda, že funguje alespoň něco. Zmlkla jsem a těšila se na „příjemnou“ cestu. Po startu nás na obloze přivítaly dost silné turbulence a v uličce před námi se objevila další komplikace tohoto letu – byla tam ona dáma s milence. Její domácí krize evidentně dosahovala obrovských měřítek, protože ačkoliv ji její milenec neustále uklidňoval poněkud odvážnými doteky, ona dáma stále držela v ruce zapnutý mobilní telefon a psala smsky jako zběsilá. Nenechala toho ani během startu. V letadle strach nemám….jestli letadlo spadne, nic nenadělám a budu to mít rychle za sebou, ale že by k tomu pádu musel někdo napomáhat zapnutým mobilem, který může negativně ovlivňovat řízení opravdu citlivých letecký přístrojů, tak to si vážně nemyslím. Nemyslel si to ani palubní personál, nemysleli si to ani ostatní spolucestující a po všech marných domlouvacích pokusech, si to nemyslel ani druhý pilot, který k dámě přišel z pilotní kabiny. Chvíli jí něco tiše vysvětloval, pak se natáhla jeho ruka a mobilní telefon milé dámy zmizel v jeho dlani a on v kokpitu. Pak už byl let celkem klidný. Letěli jsme v noci, takže se dalo dobře spát. Přestávka na Tenerife proběhla stejně jako při letu do Brazílie – obklopili jsme opět odpadkové koše a kouřili seč naše plíce stačily. Přistání v Praze proběhlo bez problémů v 11.30 našeho středoevropského času. Co závěrem? Dovolená to byla báječná, ale rozhodně jsem netrpěla pocitem bezpečí. Pokud bych jela do Brazílie znovu, tak jedině s mužským doprovodem a určitě na okruh po státu. Být v Brazílii a nevidět ten pravý prales, nevidět Rio de Janeiro, tak toho až dodneška lituju
Začátkem roku 2014 se obvyklí scénář s plánováním tripu jaksi přetočil. Tentokrát bylo jasné, kdo jede, ale nebylo jasné kam. Já měl v hlavě už pár let návštěvu Brazílie a dokonce už něco načteno a připraveno. Můj návrh u skupiny "Dovolená 2014" více
Den dvanáctý
