Plavím se motorovou lodí od přístaviště v Manausu do Amazon-Ecoparku. Manaus vlastně není na břehu Amazonky, nýbrž na břehu Rio Negro. Indiánský průvodce Yuri (míšenec, ze 3/4 je z kmene Guaraní, pochází z vesnice vzdálené 2 a půl dne plavby lodí po proudu Amazonky) naši loď nejprve vede po proudu k soutoku tmavého Rio Negro se světle hnědou vodou Rio Solimoës. Tak vzniká podle Brazilců Amazonka – v našich českých zeměpisných atlasech se ta řeka uvádí jako Amazonka ovšem už z Peru od soutoku Maraňonu s Ucayali. Blížíme se ke skutečně nápanému rozhraní. Na jihu společného toku teče hnědá voda Solimoës a na severní straně tmavá voda Rio Negro (negro = černý, tmavý). Vody se smísí až v průběhu 10-12 kilometrů. Jev se jmenuje konfluence a je způsoben rozdílnými fyzikálně chemickými vlastnostmi vody obou veletoků (teplota, specifická hmotnost, pH, trvrdost atd.). Jsme asi 1500 km od ústí Amazonky do Atlantiku, přesto až sem se až 40 m hlubokým korytem plaví oceánské lodě a v Manausu je jeden z největších vnitrozemských přístavů.
(19.2.2004)